Všichni jí známe, na nás všechny čeká a přesto je pro nás něco, na co neradi myslíme a už vůbec o tom nemluvíme. Smrt! Ta jediná, která nás bere všechny stejně. Nedělá rozdíly mezi chudáky a bohatými, mezi talentovanými a nešikovnými, měří nás stejně. Naše vnímání smrti ve společnosti je spíše negativního charakteru řekl bych, přestože je to jediná věc, které se nikdo nevyhne. Moc mluvíme o životě a málo žijeme. Ironicky o smrti nemluvíme a právě ona dává životu smysl. Žádná věc, která nemá konec nemůže mít svůj jasně definovaný účel. A právě smrt nám pomáhá najít si ten náš v našem životě.
„Lidé obětují zdraví, aby vydělali peníze, potom obětují peníze, aby znovu získali zdraví. Tak se znepokojují budoucností, že si neužívají přítomnost. A žijí tak, jako by nikdy neměli zemřít, a potom zemřou bez toho, aby předtím žili.“ Dalajláma
Mnoho lidí žije ve strachu ze smrti a zapomenou na to, že jim utíká čas. Že život bez smrti prostě není. Proto aby něco mohlo mít konec, tak to musí mít také začátek. Když se člověk podívá na život očima smrti, tak ví, že ona nám pouze propůjčila určitý čas tady na světě. Všichni bez výjimky máme omezený čas, každý člověk na planetě. Nikdo tu nezůstane věčně, tedy aspoň ne v jednom těle. Přijdeme sem, abych se něco naučili a zase odejdeme, když nastane čas. Smrt není hrozná, to jen naše představy o ní jsou hrozné. Smrt je naše přítelkyně, která nás bere na druhý břeh, když přijde čas. Je to lék na obtěžkanou mysl, která už zatouží po odpočinku. Je to pozitivní energie, která čistí, aby udělal místo pro něco nového.
V pohledu na život, jako na celek, včetně smrti, můžeme najít odpovědi na spousty věcí, které se nám v životě dějí. V očích smrti jsou totiž veškeré naše problémy nicotné, když si člověk uvědomí tuto skutečnost, tak se člověk může povznést nad tyto maličkosti. Smrt je naše rádkyně, když se zdá cesta slepá a my si nevíme rady. Ona je tu pro nás, aby nás zase probudila na naší cestě a my mohli pokračovat. Smrt není nikdo a zároveň všichni. Od narození jí v sobě všichni nosíme, proto abychom se s ní později mohli shledat. Smrt není jen slovo, je to celý akt, který je tu jen pro nás. Smrt je proměnná, která dokáže měnit utrpení v radost, zklamání v lásku, neštěstí ve štěstí. Jediná smrt dokáže dávat životu tvar, když my si s tím nevíme rady. Smrt tu vždycky byla a bude. A vždy tu bude hlavně pro nás!