lucas.zajicek

Ze-mě-třesení

Jak překrásná je zde příroda, jak překrásný je pohled přes moře na další ostrov a jakých podob tahle krása může také nabrat rozměrů? Lombok, jiný svět sám o sobě. Sice leží hned vedle Bali ale je to tu úplně jiné. Co však chytilo mojí pozornost v posledním týdnu, je věc, kterou člověk nemůže brát z …

Ze-mě-třeseníRead More »

Dáváme a bereme, třeba život!

Když je člověk dítě, tak je vše jasně dané. Škola, rodiče, rodina, kamarádi a náš život. Všechno to má svá jasná pravidla, máme jasně dané mantinely. Ironicky ale v tomto období dokážeme fungovat více celistvě a uvědoměle. Jako děti se totiž ještě spoléháme na přirozenost života, intuici a náš vnitřní hlas. Jak ale dospíváme, tak …

Dáváme a bereme, třeba život!Read More »

Na hranici vnímání

Každý člověk je individualita. Každý člověk je něčím odlišný, zvláštní, ojedinělý a unikátní. Tím, že jsme jací jsme, tak pak vypadá i náš život. Vše se odvíjí od toho, jak se k věcem stavíme, jak je prožíváme a jak je řešíme. Nejenom činy, ale i naše myšlenky a prožívání ale ovlivňuje, co se bude dít …

Na hranici vnímáníRead More »

Óda na smrt

Všichni jí známe, na nás všechny čeká a přesto je pro nás něco, na co neradi myslíme a už vůbec o tom nemluvíme. Smrt! Ta jediná, která nás bere všechny stejně. Nedělá rozdíly mezi chudáky a bohatými, mezi talentovanými a nešikovnými, měří nás stejně. Naše vnímání smrti ve společnosti je spíše negativního charakteru řekl bych, …

Óda na smrtRead More »

Svatojakubská cesta: Aneb, co mi dal měsíc o samotě vol. 4

V předešlých článcích jsem popisoval změny, které se týkaly spíše mě samotného. Týkalo se to spíše věcí nehmatatelných než něčeho fyzického, ale nedávno mi došla věc, kterou jsem se začal řídit poměrně hodně už po své první cestě, přesto to nabralo až nečekaných obrátek až po cestě druhé. Jednak jsem tomu dokázal dát jméno a …

Svatojakubská cesta: Aneb, co mi dal měsíc o samotě vol. 4Read More »